V současné době topí uhlím přibližně 400 tisíc rodin.   Podstatným rizikem při topení uhlím je rostoucí zdanění tohoto paliva a znečišťování životního prostředí, zejména co se týče zamoření ovzduší. Ministerstvo životního prostředí uvažuje o zákazu topení uhlím od roku 2012 až 2014 . Majitelé domů a bytů by měli přejít na palivové dřevo. Základní otázkou v současnosti je, jestli se ministrům zákaz topení uhlím podaří prosadit.

Zásadou číslo jedna by mělo být - neházet do kotlů vše, co shoří. Tím totiž dáváme podstatný argument a záminku ekologům, kteří topení uhlím kritizují. Obecně také lze konstatovat, že problém není v samotném topení uhlím, ale v používání starých, nevyhovujících kotlů.

Důležitý je výběr kamen či kotle
Jednou z nejdůležitějších podmínek hospodárného topení uhlím je správná volba kotle. Ve spalování uhlí už naštěstí vývoj technologií výrazně pokročil. Nové generace kotlů na tuhá paliva některé původní nevýhody už překonávají. Jednou z podstatných novinek je možnost záměny uhlí za palivo dřevěné čili jak dřevo, tak různé dřevěné nebo dokonce rostlinné pelety. Náklady na tento typ paliva jsou výrazně nižší. Na hnědé i černé uhlí jsou vhodné odlišné druhy kotlů. Účinnost spalování v moderních kotlích se pohybuje kolem 80 %. Oproti starším typům kotlů mohou ušetřit až 1/3 nákladů.

Další významné zlepšení proti starším kotlům je automatizované přikládání paliva z násypky a často také odvod popela z roštu . Tyto vymoženosti snižují potřebu pravidelné obsluhy kotlů. Zdokonalují se i možnosti regulace výkonu. Důmyslné systémy ventilátorů mohou urychlit nebo výrazně utlumit spalování, a pokud jsou napojeny na termostaty v místnostech či na ekvitermní regulační systémy, dokážou dnes podle údajů výrobců regulovat kotle na tuhá paliva.

Nevýhodou se může jevit fakt, že pořizovací náklady moderních kotlů jsou dost vysoké. Klasické ocelové kotle se dají pořídit asi za 15 tisíc korun, litinové kotle přijdou na něco přes 20 tisíc korun, a automatické kotle se svou cenou šplhají i nad 40 tisíc korun. Životnost kotlů má rozsah zhruba od 15 do 30 let. Investice do dražšího kotle se ovšem vyplatí. Rozdíl v nákladech na palivo u klasického kotle a automatického kotle s vyšší účinností činí u černého uhlí ročně i osm tisíc korun . V případě hnědého uhlí je rozdíl zhruba pět tisíc korun. Vyšší pořizovací cena účinnějšího kotle se tak může v úspoře za palivo vrátit za tři až čtyři roky .

Kvalita uhlí a ceny
Ceny uhlí se značně liší podle druhu, dodavatele a podle sezóny, kdy se nakupuje. Na jaře, kdy bývá uhlí sezónně zlevněno, jsou ceny nižší až o čtvrtinu ve srovnání s posledními třemi měsíci roku. Černé uhlí má asi dvojnásobnou výhřevnost, ale obtížněji se zapaluje. Hnědé uhlí se dá pořídit s různým obsahem uhlíku, různou výhřevností i množstvím vody. Nejkvalitnější je hnědý antracit, který má výhřevnost 3 900 kcal a obsahuje pouze 40 % vody. Za nejméně kvalitní uhlí se považuje lignit, který nemá takovou výhřevnost a poměrně dost kouří.

Důležitá je také velikost uhlí. Nejčastěji používané druhy uhlí se označují jako ořech 1 až 5 (větší číslo znamená menší velikost). Ořech 5 má v průměru 5 až 10 mm. Nejlevnějším druhem uhlí na trhu je ořech 2. Ceny uhlí se liší podle těžebních oblastí. Za ořech zaplatíte zhruba kolem 190 korun za 1 q, kostka vás vyjde na 200 Kč za 1 q. Černé uhlí stojí okolo 500 Kč za 1 q, koks je nejdražší a vyjde na 750 korun za 1 q.

Při vytápění hnědým uhlím se roční náklady na vytápění bytu nebo rodinného domu se spotřebou kolem 80 GJ energie pohybují zhruba od 15 tisíc korun, pro černé uhlí asi od 28 tisíc korun a v případě koksu se roční náklady vyšplhají až přes 30 tisíc korun, pokud se spaluje v klasických kotlích s účinností spalování 55 až 62 procent.

Ekologická daň topení uhlím zdražuje
Takzvaná ekologická daň navýšila cenu energií od 1. ledna roku 2008. Její výše se odvíjí podle toho, jak moc dané palivo škodí životnímu prostředí . Podle názoru vlády tak na novinku nejvíce doplatí domácnosti, které topí uhlím. Dani z pevných paliv podléhá hnědé i černé uhlí, brikety, koks, polokoks, pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány k výrobě tepla. Z daně je vyňat pouze černý jantar. Sazba daně činí 8,50 Kč na GJ spalného tepla .

Podle dostupných informačních zdrojů by tak daň pro modelovou domácnost se spotřebou 80 GJ měla činit asi 2 250 korun ročně v případně hnědého uhlí a pro černé uhlí by daň v této modelové situaci měla činit částku asi 1 800 korun. K nákladům na vytápění jde o zdražení asi o 14,6 procenta pro uhlí hnědé a pro uhlí černé asi 7,2 procenta.

Jak šetřit při topení uhlím
Určitě se vyplatí investice do zateplení domu či bytu, pak budete topit méně. Nákup uhlí proveďte v jarním období, kdy je levnější. Investujte při nákupu kotle do těch s vyšší účinností a hlavně do těch, které umí spalovat i levnější dřevo.

Pro ty, kdo uvažují o přechodu na uhlí, je ovšem klíčové, zda ministerstvo životního prostředí prosadí zákaz topení uhlím pro domácnosti. Ministerstvo životního prostředí navrhuje roky 2012 až 2014, kdy by měly domácnosti povinně přejít na ekologičtější palivo. Tím by se mělo stát dřevo.

Autor: Alexandra Rohanová

Články s podobnou tématikou 
Briketa z listí nahrazuje uhlí a dřevo
Topení z kamene - nadčasový design i přednosti
Ohřívače pro chladné letní večery
Plynové krby
Konvektory na mnoho způsobů
Spalování dřeva patří k nejlevnějším způsobům vytápění
Pelety - palivo budoucnosti