Pokud se vám také zdá, že už by vaše koupelna potřebovala nový kabát jako sůl, ničeho se nebojte a pusťte se do práce. Vlastnoručně ji můžete vylepšit, zkrášlit a výrazně omladit. Jestliže nemáte v úmyslu ji zrovna celou vybourat, nechcete instalovat sanitu nebo elektrické rozvody, k čemuž potřebujete pomoc profesionála, nabízí se spousta možností, jak si ji můžete hezky zrenovovat a to bez nutnosti platit si nějakého odborníka. Svépomocí určitě zvládnete obkládání dlaždicemi, pokládku podlahových dlaždic, dekorování omyvatelnými tapetami či fóliemi, vrtání poliček a tak dále. Tím ušetříte peníze, získáte spoustu zkušeností a manželka na vás bude právem hrdá. Veškeré úpravy, které hodláte v koupelně provádět, je však třeba si dobře časově naplánovat.

Obklady a dlažby

Design, barvy a vzory obkladů a dlažeb jsou většinou tím prvním, co vás při vstupu do koupelny zaujme. Když vybíráte barvu obkladů do koupelny, měli byste se držet toho, aby ladily s barvami, které v místnosti převládají. Důležité je věnovat pozornost stěnám, oknům, dveřím i sanitě. Například malé místnosti vypadají se světlými nebo velkými obklady opticky větší. Barev a vzorů obkladů a dlažeb je v současnosti na trhu opravdu nepřeberné množství.

Při rekonstrukci můžete samozřejmě ovlivnit rozmístění a pokládku jednotlivých dlaždic. Jakmile se naučíte dlaždice pokládat, využijete tento um jistě i v jiných místnostech vašeho domova. Existuje několik způsobů pokládky, od jednoduchého, až po složitější.

Svislá pokládka – jde o nejjednodušší způsob elegantního položení dlažby. Vypadá velmi stylově zejména při použití úzkých dlaždic. Skvěle se hodí do bytů nebo domů, kde jsou příliš nízké stropy.

Diagonální pokládka – je oblíbená především pro svou hravost, kterou dokáže přenést do dané místnosti. Svým optickým působením dokáže zjemnit jinak ostré a přísně uspořádané místnosti. Pokud máte doma například křivé stěny, dlažba položená v diagonále vám je pomůže zamaskovat.

Šachovnice – tento typ pokládky je možné vidět ve většině historických domů. Dodá interiéru luxusní a taky trochu retro styl. Není to ovšem nic složitého, k tomuto provedení potřebujete pouze dlaždice dvou barev, které budete pravidelně střídat.

Předsazení – takto se nazývá pokládka, kdy novou řadu dlaždic předsadíte například o polovinu délky dlaždice v řadě předchozí. Jde o podobný systém, jaký se používá třeba při stavbě zdi z cihel. Tento styl pokládky dokáže opticky zvětšit prostor, hodí se tak do menších a stísněnějších místností. Pro předsazení se nejlépe hodí dlaždice s poměrem délky 2:1, například tedy 60 x 30 cm.

Mix tvarů - skvěle vypadá, když se na stěnu či podlahu použijí dlaždice nejrůznějších tvarů, které vypadají jako náhodné úlomky přilepené k sobě. Tím docílíte efektu, který je typický například pro francouzský venkov, dodává stavbě jistou ležérnost.

Koupelna po zdařilé rekonstrukci, Foto: Vigour

Obkládání dlaždicemi krok za krokem

Nejdříve ze všeho je nutné zkontrolovat podklad, který musí být suchý, rovný a především čistý. Prkenné podlahy i dřevotřískové desky musí být během pokládky pevně přišroubovány k podkladu. Pokud máte na stěnách nerovnosti, vyrovnejte je stěrkovou hmotou za pomoci zednického hladítka nebo lžíce. Každá plocha by před pokládkou měla být natřena penetračním, neboli základním nátěrem. Ten se na stěny nanáší pomocí plochého a širokého štětce nebo válečku. Na vyrovnání podlahy se zase nejlépe hodí nivelační hmota určená přímo na podlahy.

Místa, o kterých víte, že budou často vystavovány vodě a nadměrné vlhkosti, opatřete hloubkově izolačním základním nátěrem. O něco snazší je obkládání sádrokartonu, ale i ten z důvodu sjednocení savosti a zbavení prachu raději penetrujeme. Starý obklad a dlažbu je samozřejmě nutné odstranit a to vysekáním a následným zamazáním jemnou maltou. U podlahy se v tomto případě použije jemný beton.

Pokud se stane, že vám dlaždičky nevyjdou přesně do tvaru místnosti, nezbývá vám nic jiného, než je rozřezat. Abyste docílili precizně rovné hrany, použijte řezačku na obklady a dlažbu. Dlaždičku nejprve naříznete shora, poté z hrany a odlomíte. Samozřejmě musíte počítat i s tím, že nastane situace, kdy budete potřebovat mít v dlaždičce kulatý otvor na rozvody nebo elektrické zásuvky. Je možné jej vyštípnout pomocí speciálních kleští na dlaždičky, které mají tvar jakéhosi zobáku. Ještě lépe a rychleji si s tímto problémem poradí vrtačka s frézovacím nástavcem na otvory.

Při obkládání je nutné si označit střed místnosti. Začněte tím, že si pomocí vodováhy a dlouhé latě vyměříte střed stěny. Tužkou na zdi si pak vyznačte vodorovnou a svislou čárou začátek první řady. Obkládání se začíná shora a od středu stěny, aby v obou rozích zůstalo místo na stejně široké pásky oříznutých kachliček. Spárou nebo kachličkou uprostřed začněte tak, aby pásky kachliček v rozích nebyly menší než třetina dlaždice. Nejlépe to jde poznat, když si zkušebně na zem položíte jednu řadu kachliček. Je nutné počítat také se spárami širokými 2 až 3 mm. V případě, že máte na zemi dlažbu se stejným formátem, jakou mají obkladačky, je důležité, aby spáry na stěně i podlaze navazovaly.

Nyní můžete pomocí velké ozubené stěrky na zdi nanést lepidlo na obklady. Nanášejte jej rovnoměrně a snažte se nezakrýt nakreslenou čáru. Velikost zubu stěrky je závislá na zadním profilu dlaždice, tedy čím větší, tím větší ozubení. Vždy nanášejte lepidlo pouze na tak velkou plochu, kterou jste schopni do 10 minut obložit, jinak lepidlo ztvrdne. V případě pokládky na dřevotřískové desky nebo podlahy s podlahovým vytápěním je dobré použít elastické lepidlo určené pro vysoké namáhání.

Pro efektivní konečný výsledek je důležitá správná technika pokládání. Dlaždice se do lepidla zatlačují lehkým krouživým pohybem. Mezi jednotlivé dlaždice se vkládají obkladové kříže, které zajišťují pravidelné spáry. Na každou dlaždici je dobré poklepat gumovou paličkou. Při přechodu do jiné místnosti je třeba dodržovat dilatační spáru, která by měla být stejně široká jako spáry mezi dlaždicemi. Na plochu obloženou dlaždicemi rozetřete pomocí gumové stěrky spárovací hmotu. Obkladové křížky, které jste tam umístili, už nemusíte vytahovat, pod vrstvou spárovací hmoty se ztratí. Obklad je dobré spárovat až po uplynutí 24 hodin od pokládky, kdy je lepidlo dobře vytvrdlé. Po nanesení hmoty vám určitě její část zůstane na povrchu, jde však snadno umýt obkladačskou houbou. Spárovací hmotu je možné začít vymývat až po cca 10 minutách, kdy ještě není úplně tvrdá (nešla by umýt) a už není ani příliš tekutá (odstranili bychom ji z míst, kde ji potřebujeme).

Veškeré dilatační spáry, spáry v rozích, napojení vany, umyvadla, sprchové vaničky a dalších pevně zabudovaných prvků, následně vyplňte sanitárním silikonem s přísadou proti plísni. Před touto činností se hodí okraje obou spojů přelepit malířskou páskou. Silikon se nanáší z kartuše a uhlazuje pomocí prstu, který jste navlhčili v čisticím prostředku. Lepicí páska se nakonec stáhne šikmo dozadu od spáry. A je hotovo!

- jap -